Porodit i narodit se ve SVÉ SÍLE

Narození je pro celý náš život klíčová událost. Ne jen proto, že přicházíme na svět, ale především proto, že už při porodu mohou vzniknou šrámy na duši i těle, které si neseme do života a které později obtížně poznáváme a ještě obtížněji léčíme. A to se týká nejen dětí, ale i jejich matek – žen, které děti na svět přivádějí. Porodit způsobem, který ženu, její dítě a celou rodinu posílí, není samozřejmost.

Strach o život a strach z bolesti. To jsou dvě velké obavy, které jsme jako společnost přijaly a které ovládají naše životy, naše činy, naše rozhodování. Někdy je to velmi prospěšné a správné, jindy nás brzdí a svazují a my ztrácíme svobodu, volnost i zdravý rozum.

Porod dítěte je jedním z oblastí, kde se naše strachy a obavy objevují v ohromné míře. Na strachu, obavách a z toho vyplývající kontrole je postavena celá zdravotní péče o těhotné, rodící ženy a novorozené děti. S ženami po porodu, je to trochu jinak. 

Jde to bez kontroly?

Bez kontroly to ale nejde. Určitá zdravá míra kontroly je přesně ten pozitivní vliv, který obavy o zdraví a život mají. Kontrolovat těhotenství, jeho průběh, zdravotní stav ženy, je nesmírně prospěšné. To samé platí i o porodu. Sledovat jeho průběh zkušeným okem, rozpoznávat potíže a hlavně umět jejich vzniku předcházet, to je skutečné umění těch, kteří o ženy v tomto jejich životním období pečují. Hranice toho, kde je péče příliš mnoho a příliš brzy a nebo její naopak příliš málo a nebo i příliš pozdě, je tenká. O to víc bychom ji měli hledat a chránit.

Profese porodní asistentky je právě tím povoláním, která je odborně vzdělané (porodní asistentky mají vysokoškolské vzdělání) a zcela kompetentní k péči o zdravé těhotné a rodící ženy a ženy v šestinedělí. Takové péči se říká kontinuální péče, kdy jedna porodní asistentka nebo malá skupina porodních asistentek pečují o ženy v individuálním kontaktu. V zahraničí (Anglie, Dánsko,Holandsko, severské země) je zcela běžná a placená ze zdravotního pojištění. Výzkumy z těchto zemí potvrzují, že je vysoce bezpečná a hlavně prospěšná a to jak v první řadě ženám a jejich rodinám, tak i systému, protože je levnější.

Proč to tak není i u nás?

To je těžká otázka. Primárně proto, že všechny ženy jsou již od mládí vedeny k tomu, aby navštěvovaly gynekologa, což samo o sobě není chyba. Lékař ale ze své podstaty léčí, hledá problémy a ty se snaží vyřešit. Screeningová vyšetření, která provádí, mají včas odhalit nemoc. Jedná se tedy o tzv. sekundární prevenci – jednoduše řečeno hledání již vzniklých potíží.

Profese, která má za úkol primární prevenci v péči o reprodukční zdraví ženy, to znamená, že pracuje a radí ženám tak, aby se problémům předešlo a vůbec nevznikly, je právě porodní asistentka. Tím, že se s ní ale ženy během svého dospívání přirozeně nepotkají, nečekají její pomoc ani v těhotenství. Ocitají se tak často v soukolí kontrol, příkazů a zákazů a celým systém procházejí bez toho, aniž by je napadlo, že mohou chtít něco jinak a hlavně, že by jim v tom mohlo být lépe. Všechny ženy okolo to přece mají taky tak, tak proč by na návštěvě poraden u lékaře a na porodu v nejbližší porodnici, mělo být něco špatně?

Jen tak si porodit

Špatně na tom není určitě nic. Mnoho žen takto přivede na svět své dítě a jsou spokojené a šťastné. Pak jsou ale ženy, kterým něco chybí a neumí ani často definovat co. Jen jim přijde, že v celém tom procesu o něco přišly. Nebo možná spíš že nezažily to, co zažít mohly. 

“Trauma není jen to špatné, co se stalo, ale i to dobré, co se mělo stát a nestalo.” 

Gabor Maté

A tady se obloukem vracím k porodním asistentkám, které jsou historicky právě tou profesí, která ženy obdobím těhotenství, porodu a po něm doprovází. V naší zemi byla tato historie násilně přeťata a my, ženy, jsme tak o tuto cennou průvodkyni přišly. Přesto ale někde v hloubi duše cítíme, že nám schází a že by se nám v náročných i radostných okamžicích, které období mateřství provázejí, hodila.

Kdo je, co dělá a proč bychom ji měli chtít

Porodní asistentka je vysokoškolsky vzdělaná odbornice na reprodukční zdraví ženy. Je zdravotnice, ale není lékařka a není ani dula. S těmito i dalšími profesemi jako je fyzioterapie, psychoterapie, akupunktura, homeopatie apod. ale spolupracuje. Jejím primárním úkolem je provést ženu těhotenstvím, porodem, šestinedělím a kojením v co největším možném zdraví. Pokud zjistí, že zdravotní stav ženy vyžaduje kontrolu či zásah lékaře, doporučí ženě ho navštívit. Svoji práci staví na hodnotách jako je především odbornost, respekt a laskavost a to nejen směrem k ženě a jejímu dítěti, ale i celé rodině. O ženu pečuje v úzkém individuálním kontaktu a díky vytvořenému vztahu již během těhotenství ji dokážeí provést porodem co nejvíce podle jejích představ. Žena nejde k porodu za anonymními osobami, ale naopak ví přesně kdo u narození jejího dítěte bude, může si být jistá péči, kterou se jí dostane. Díky tomu se cítí více v bezpečí a má větší pravděpodobnost, že porod proběhne fyziologicky a že si z něho odnese pozitivní zkušenost, což potvrzují i výzkumy, jako ten, na který je odkaz v začátku tohoto článku.

Na poloze záleží

V naší mysli je zakořeněná představa, podpořená audiovizuální tvorbou, ve které ženy rodí děti v poloze na zádech. Historicky tomu bylo ale zcela jinak, a poloha na zádech či v polosedě na porodním lůžku je jeden z nejmodernějších vynálezů porodnictví. Ještě v první polovině 20. století byla mnohem častější poloha na boku, historicky pak především v kleku, dřepu, ve stoji apod. Důvod je zcela jednoduchý. Porod ve vertikální poloze je kratší, méně bolestivý, bezpečnější pro dítě i ženu, je v něm menší riziko vážného poranění hráze nebo komplikací. Má jedinou nevýhodu. Žena a její rodidla jsou hůře přístupná kontrole a pro zdravotníky může být méně pohodlné u porodu klečet, než si pěkně stoupnout, když je žena na tzv. koze, jak se porodnímu lůžku říká. I proto se jeden z projektů NF Propolis 33 jmenuje #KOZAven. Porodní lůžka nahrazuje polohovatelný porodní gauč, který umožňuje ženám porodit v poloze, která je jim co nejpohodlnější a pro porod tím pádem i nejvýhodnější. Kromě zprostředkovávání gaučů se projekt  #naPOROUzalezi věnuje i vzdělávání zdravotníků ve využívání gauče a různých poloh při porodu.

“Buď ráda, že máš zdravé dítě”

S porodem ale péče porodní asistentky nekončí, konkrétně je její práce vidět v dokumentu Terezy Tara Šestinedělí napospas, který měl v červnu premiéru na ČT2. I v něm je velmi dobře vysvětlena například úloha porodní asistentky při kojení a vůbec v celém poporodním období. Zdraví není jen fyzické, naopak podle Světové zdravotnické organizace se jedná o bio-psycho-sociální rovnováhu. Znamená to, že jsme zdraví, pokud je v dobrém stavu nejen naše tělo, ale i naše mysl a sociální vazby. Právě ale psychika je po porodu velmi zkoušená a to, že ženy nemají dostatečnou podporuju potvrzují i odborné studie. Nejčastější příčinou úmrtí ženy v období okolo porodu je sebevražda, je to také hlavní příčina úmrtí u ženy rok po porodu. 20% žen v období šestinedělí trpí psychickými problémy a 75% z nich nevyhledá pomoc. Navíc jsou bez pomoci ponechány i ženy po císařském řezu nebo s komplikovanými vaginálními porody. Respektive možnosti jsou, ale pokud mají být placené z veřejného zdravotního pojištění jsou velmi velmi omezené a pokud ne, jsou tu pak porodní asistentky, které je nutné, aby si žena zaplatila sama. 

Psychické zdraví po porodu je také úzce spojeno se samotným průběhem porodu a proto je natolik důležité, aby měla žena při porodu co nejodbornější, ale také nejlaskavější péči. A to platí i o těhotenství. Trauma, které u porodu může vzniknout, se nedá zaplašit jen tím, že si ho nebudeme všímat. Popírání a snaha vyrovnat se s traumatem vede sice k jeho utlumení, ale nikdy nevíte jak a kde se projeví naplno. Nemluvě o vlivu porodu a sním spojeného traumatu na sexuální život ženy.

Co s tím?

Nadační fond Propolis 33 má proto ve svých cílech nejen informovanost veřejnosti a zlepšování podmínek, za kterých ženy mohou porodit, ale také vzdělávání zdravotníků a v neposlední řadě přispívá ženám, které jsou ve finanční nouzi, na péči porodní asistentky. Jeho cílem je, aby péči porodní asistentky mohly mít všechny ženy, které si ji přejí. Jednou z cest je snah o změnu zdravotního systému v péči o ženu, v tom se také NF Propolis 33 angažuje. Než ale tato změna proběhne, supluje NF Propolis 33 tuto funkci státu a přispívá ženám na jejich porodní asistentku. Pro představu se jedná v průměru o 20 tis. Kč za kontinuální péči PA. Podle Institutu pro sociální politiku a výzkum si téměř pětina domácností v roce 2020 nemohla dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 12 tis. Kč nebo týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti. V takové situaci je jasné, že ekonomické hledisko hraje roli pro nemalou část žen. 

K tomu, abychom mohli takto pomáhat i nadále, ale potřebuje i vaši pomoc. 

Přispějte NF Propolis 33, aby mohl vaši pomoc poskytnout dál, a zajistit lepší podmínky v těhotenství, při porodu i po něm ženám, dětem a jejich rodinám, které si je jinak nemohou dovolit.

Za jakýkoliv dar, kterým přispějete na naši práci, děkujeme. 

Magdaléna Ezrová
porodní asistentka
členka projektu Na porodu zálež

Fotografka: Pavlina Martin
Maminka: Lucie Kalčíková

@luciagenethad @dulapetraskalska @moni_porodni_asistentka @pav_m_phot

---

Zaujal Tě článek? Potkej se s zakladatelkou NF Propolis³³ Lilií Khousnoutdinovou osobně.